Klinická mikrobiologie a infekční lékařství
 

Měchurová A, Unzeitig V, Vlk R. Doporučený postup při diagnostice a léčbě kolonizace streptokoky skupiny B v těhotenství a za porodu. Klin mikrobiol inf lék 2006;12(2):76-77

Autoři:

MUDr. Alena Měchurová, CSc. Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
MUDr. Radovan Vlk Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Odborná společnost: Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP

Rok vydání: 2005

 

1. Úvod

      Infekce streptokoky skupiny B (Streptococcus agalactiae, GBS) je významnou příčinou perinatální mortality a morbidity. Kolonizace (prevalence rektovaginálního nosičství) se pohybuje od 6 do 35 %, novorozenecká letalita pak od 5 do 20 %. Primárním rezervoárem je gastrointestinální trakt se šířením do urogenitálního traktu.

2. Onemocnění novorozenců

      Novorozenci jsou nejvíce ohroženi v prvních 24 hodinách života perakutně probíhající pneumonií či sepsí nebo pozdní formou s diagnostikovanou meningitidou či osteomyelitidou.

3. Rizikové faktory

      Zvýšené riziko pro plod představuje prematurita - porod před 37. týdnem těhotenství, odtok plodové vody víc než 12 hodin před porodem a horečka (> 38 °C) za porodu. Dalším rizikovým faktorem je anamnestický údaj o předchozím porodu dítěte s ranou GBS-infekcí.

4. Screening a léčba

      Screeningu streptokokové infekce by se měly podrobit všechny těhotné ženy (s výjimkou žen s GBS-pozitivní kultivací moči kdykoliv v průběhu těhotenství) mezi 35. až 38. týdnem těhotenství. Odběr kultivačních vzorků se provádí z postranních stěn dolní třetiny pochvy. Odběr materiálu z rekta není přínosem, a tak kombinovaný odběr není indikován.

      Vzorky jsou umístěny do transportního média. Standardní kultivační vyšetření umožňuje získat výsledek do 48 hodin. Toto vyšetření preferujeme před užitím tzv. rychlých diagnostických testů s vyšším rizikem falešně negativních výsledků.

      Rychlé diagnostické testy využíváme pouze v časové tísni.

      Těhotnou ženu před porodem seznámíme s výsledkem kultivačního vyšetření, s přínosem i rizikem intrapartální antibiotické (ATB) profylaxe.

      1) Bude-li výsledek kultivačního vyšetření negativní, intrapartální antibiotickou profylaxi nepodáváme.

      2) Pokud kultivační vyšetření nebylo provedeno, či jeho výsledek není k dispozici, aplikujeme antibiotickou profylaxi při přítomnosti jednoho z těchto rizikových faktorů:

      3) Bude-li kultivace z pochvy pozitivní:

      Komentář k volbě antibiotika:

      Lékem 1. volby jsou antibiotika penicilinové řady:

Neporodí-li žena do 8 hodin od iniciální dávky, doporučujeme prodloužit interval podání na 1 g (event. 2,5 mil. IU) každých 6 hodin.

      Při alergii (na penicilinovou řadu) s nízkým rizikem vzniku anafylaxe lze podat:

      Při alergii s vysokým rizikem vzniku anafylaxe podáváme:

      Vankomycin nepovažujeme za antibiotikum vhodné k profylaxi infekce GBS.

     Antibiotikum je nejvhodnější podat více než 4 hodiny před porodem, jinak nebezpečí kolonizace plodu dramaticky narůstá. Podání antibiotika méně než 4 hodiny před porodem je jednoznačně indikováno, ale s klesajícím efektem na kolonizaci novorozence.

     Při odtoku plodové vody u termínové gravidity a pozitivitě GBS podáváme ATB hned při příjmu na porodní sál a porod provokujeme dle doporučení o indukci porodu.

      Bude-li v těhotenství pozitivní kultivace moči, lze předpokládat i masivní kolonizaci rekta a pochvy, a proto podáváme perorálně antibiotika podle citlivosti ihned a intrapartálně aplikujeme antibiotika dle přiloženého schématu.

      Při elektivním císařském řezu, je-li zachován vak blan a nenastoupily děložní kontrakce, není podání ATB odůvodněno. Operujeme však v chráněném koagulu (aplikace ATB těsně před výkonem).

      Antibiotickou léčbu ukončujeme s porodem plodu, pouze při jasném klinickém nálezu infekce matky doporučujeme pokračovat v léčbě.

 

Tab. 1. Intrapartální antibiotická profylaxe (infuzní terapie) pro prevenci perinatálního GBS-onemocnění novorozenců

Režim Antibiotikum a dávkování
První volba ampicilin 2 g i.v. v iniciální dávce, dále 1 g i.v. za 4 hodiny (od 3. dávky 1 g i.v. po 6 hodinách) do porodu
Alternativa penicilin G 5 mil. jednotek i.v. v iniciální dávce, dále 2,5 mil. jednotek i.v. za 4 hod.iny (od 3. dávky 2,5 mil. jednotek po 6 hodinách) do porodu
Alergie na penicilin (bez vysokého rizika anafylaxe) cefazolin (Kefzol) 2 g iniciálně a dále 1 g každých 8 hodin
Alergie na penicilin (s vysokým rizikem anafylaxe) klindamycin 900 (600) mg po 8 hodinách do porodu
nebo
erytromycin 500 mg i.v. po 6 hodinách do porodu
popř.
vankomycin 1 g po 12 hodinách po porodu
GBS-sepse matky ampicilin 2 g i.v. v iniciální dávce, dále 1 g i.v. za 4 hodiny + gentamicin 240 mg i.v. po 24 hodinách

 

      Doporučený postup byl otištěn v časopise Praktická gynekologie 2005;9(5):15-16.

Obsah celého čísla
Doporučené postupy
Úvodní stránka



© Trios, KMIL
Aktualizace 24. 4. 2006